Podmínky, za nichž plod vyvíjí v děloze, jsou uloženy v paměti člověka, i když v bezvědomí. Není to tak dávno, co tato teorie vyvolává úsměv skeptiky. Ale s rozvojem medicíny se nepodařilo prokázat, že prenatální zkušenost dítěte potiskem na jeho životě.
Jak, například, mohou být ve vztahu k lidským sklonem k depresi a stres matky v průběhu těhotenství? Stres způsobuje uvolnění některých hormonů, které přicházejí přes krev na dítě a způsobit jeho odpověď - on také začíná dělat starosti. Kromě toho mohou stresové hormony vyvolat předčasné kontrakce dělohy a dítě bude "pamatovat", že účinky stresu - vyhnání známé a pohodlné světě. Jako dospělý, bude tento muž některý stresující situace reagovat deprese.
Sebevražedné může "dát" matka dítěte, na sobě nechtěné dítě. Kromě toho může tato tendence projevovat ve velmi raném věku. Matka, která nechce, aby porodit dítě a neustále přemýšlet o tom, jak se ho zbavit pózuje pro plod trvale agresivní prostředí, který je vytištěn v jeho paměti. Muž s takovou "otisk prstu" pro život se bude cítit podivné a zbytečné.
Kromě pocity bezcennosti, mají nechtěné děti často rozvíjet psychosomatických onemocnění - dystonie, žaludeční vřed, ischemická choroba srdeční, atd
Díky teorii prenatální paměti, více nastávající matky věnovat čekací doby jen dítě jemu, poslouchat krásnou hudbu, užívat si přírody, meditovat. Každá žena, která se stala matkou, ví, že nenarozené dítě je velmi citlivý vnímá, co se děje kolem něj. A to nejen reaguje, ale také ukládá informace, které by později vyjádřit své vlastní změny v jeho chování a životní model.
Lidská mysl vnímá svět je velmi omezený a je bezmocná při řešení některých problémů života. Ale podvědomí nemá žádné hranice, a tím více se bude naplněn světlé a pozitivní znaky, zvuky, barvy a emoce ještě před narozením, je skutečností, že to dítě bude mít šanci dosáhnout harmonie se sebou samým a ve světě. Pocit ještě před narozením, co je láska, něha, soucit, empatie, dítě nutně bude brát tyto pocity svého dospělého života.